Naše první a zřejmě i poslední výstava....
Maila má bohužel nekorektní skus, tím pádem nemůže být uchovněná. Proto nás na výstavách můžete vidět jen v roli diváků. Ač nám ty zuby blbě narostly, pro mě je Maila tím nejlepším psem a doufám, že tu se mnou bude ještě hodně dlouho!
Maila má bohužel nekorektní skus, tím pádem nemůže být uchovněná. Proto nás na výstavách můžete vidět jen v roli diváků. Ač nám ty zuby blbě narostly, pro mě je Maila tím nejlepším psem a doufám, že tu se mnou bude ještě hodně dlouho!
Intercanis Brno - Mezinárodní výstava psů (28. 6. 2008)
Rozhodčí: Ralph Dunne (IRL)
Třída: štěňat
Známka: velmi nadějná
Posudek:
velmi mladé (tím chtěl autor asi říct, že je Mailinka mlaďounká), skvělý pohyb, správný skus, kosti potřebují více vyvinout, je třeba získat větší jistotu v kruhu
Na naši první výstavu jsem se moc těšila, ráno jsem pobalila všechny věci a hurá s Mailou na vlak. Kdo mě zná, ví, že všude chodím pozdě, velmi se mně ulevilo, když jsme došly na nádraží včas. Sice jsem s Mailinkou na nádraží šla opravdu velmi rychlou chůzí, ale což, to bych nebyla já. Když se vlak "zesekl" v Brně v Židenicích, začala jsem mít stresíky, že to nestihneme. Naštěstí se vlak asi po (dlouhých) dvaceti minutách rozjel a už to šlo rychleji.
Na nádraží na nás čekala Mailinčina sestřička Safinka s mailí "mamkou" Danou (za což jí moc děkuji, že se nás tak ochotně ujala), honem jsme nasedly do šaliny, kde jsme potkaly flatího kámoše, holkám jsme narazily koše a já jsem si oddechla, že stihneme přejímku.
Ná výstavišti jsme se se všema přivítaly, Maila opusinkovala Bohdanku, holky se chvilku proběhly a pak bylo jen dlouhé čekání, než příjdeme na řadu.
Čekání bylo úmorné, když na nás přišla řada, Maila i Saf byly už docela otrávené. V kruhu jsem z Mailouška vyloudila chvilkové soustředění - oběhly jsme kolečko, předvedly jsme chůzi na koberci (to už samostatně, bez Saf), ukázaly postoj a předvedly zuby (to už Mailinka začala stávkovat, sedla si a ani se nehla), pak se předvedla Safinka. Holky byly po náročném čekání opravdu šikovné. Obě dostaly známku "velmi nadějná", což považuji za velký úspěch. Když jsme odcházely z kruhu, Maila byla už velmi otrávená (nejotrávenější ze všech psů :o)) a rozhodla se, že už nikam nepůjde. Nakonec ji dorazil výmarský ohař, který ji málem znásilnil hned za kruhem. Muselka jsem Mailu vzít a kousek poponést.
Po našem úspěchu jsme vzaly holky hned k vodě, holky byly jak vyměněné - řádily o sto šest.
Málem jsem zapomněla - poznaliy jsme naši další sestřičku Aimee, která se přijela na výstavu podívat.
Byl to opravdu náročný den, pro mě i pro Mailu, výstavní maniak se ze mě určitě nestane. Ale na nějakou tu výstavu opět někdy vyrazíme. Mailince i mně se velmi ulevilo, když jsme nasedly do auta a jely domů.
Rozhodčí: Ralph Dunne (IRL)
Třída: štěňat
Známka: velmi nadějná
Posudek:
velmi mladé (tím chtěl autor asi říct, že je Mailinka mlaďounká), skvělý pohyb, správný skus, kosti potřebují více vyvinout, je třeba získat větší jistotu v kruhu
Na naši první výstavu jsem se moc těšila, ráno jsem pobalila všechny věci a hurá s Mailou na vlak. Kdo mě zná, ví, že všude chodím pozdě, velmi se mně ulevilo, když jsme došly na nádraží včas. Sice jsem s Mailinkou na nádraží šla opravdu velmi rychlou chůzí, ale což, to bych nebyla já. Když se vlak "zesekl" v Brně v Židenicích, začala jsem mít stresíky, že to nestihneme. Naštěstí se vlak asi po (dlouhých) dvaceti minutách rozjel a už to šlo rychleji.
Na nádraží na nás čekala Mailinčina sestřička Safinka s mailí "mamkou" Danou (za což jí moc děkuji, že se nás tak ochotně ujala), honem jsme nasedly do šaliny, kde jsme potkaly flatího kámoše, holkám jsme narazily koše a já jsem si oddechla, že stihneme přejímku.
Ná výstavišti jsme se se všema přivítaly, Maila opusinkovala Bohdanku, holky se chvilku proběhly a pak bylo jen dlouhé čekání, než příjdeme na řadu.
Čekání bylo úmorné, když na nás přišla řada, Maila i Saf byly už docela otrávené. V kruhu jsem z Mailouška vyloudila chvilkové soustředění - oběhly jsme kolečko, předvedly jsme chůzi na koberci (to už samostatně, bez Saf), ukázaly postoj a předvedly zuby (to už Mailinka začala stávkovat, sedla si a ani se nehla), pak se předvedla Safinka. Holky byly po náročném čekání opravdu šikovné. Obě dostaly známku "velmi nadějná", což považuji za velký úspěch. Když jsme odcházely z kruhu, Maila byla už velmi otrávená (nejotrávenější ze všech psů :o)) a rozhodla se, že už nikam nepůjde. Nakonec ji dorazil výmarský ohař, který ji málem znásilnil hned za kruhem. Muselka jsem Mailu vzít a kousek poponést.
Po našem úspěchu jsme vzaly holky hned k vodě, holky byly jak vyměněné - řádily o sto šest.
Málem jsem zapomněla - poznaliy jsme naši další sestřičku Aimee, která se přijela na výstavu podívat.
Byl to opravdu náročný den, pro mě i pro Mailu, výstavní maniak se ze mě určitě nestane. Ale na nějakou tu výstavu opět někdy vyrazíme. Mailince i mně se velmi ulevilo, když jsme nasedly do auta a jely domů.
...skákající Maila, Safinka, vzadu Aimee...
...zleva: Maila, Aimee, Saf...